Před nějakou dobou jsem četl knihu s názvem Einsteinův vesmír. Víceméně se jedná o Einsteinův životopis zaměřený na postupy a myšlenky, které ho dovedly až k Teorii relativity. Je zde popsán například jeho závod s paprskem světla, který byl tak trošku inspirací k vytvoření mé teorie gravitace.
Jak je známo, zatím není vysvětlena příčina gravitace. Je sice mnoho teorií, ale zatím se, tedy pokud vím, nepodařilo žádnou dokázat. Právě při četbě výše uvedené knihy jsem si snažil představit, co by mohlo působit gravitaci. Při přemítání různých situací podobných právě se závodem s paprskem se mi najednou vynořila myšlenka, že příčinou gravitace je sám prostor.
Protože mám sice velice mělké znalosti fyziky, je zcela možné, že celý model, který jsem si vytvořil je naprosto scestný, nicméně natolik mě fascinoval, že jej nadále nemohu držet v sobě a musím jej někam reflektovat. Za jakékoli názory, připomínky a důkazy budu velice rád.
Základní předpoklady:
- vesmír se rozpíná
- prostor je tvořen buňkami (možná by se to dalo přirovnat k pixelům monitoru - tedy buňka s danými vlastnostmi)
- rychlost šíření změny je konečná
Uvážíme-li, že se vesmír rozpíná, pak se nutně musí rozpínat i každý jeho element - buňka prostoru. Tyto buňky pak na sebe tlačí. Protože vesmír není nijak ohraničený, buňky tlačící se proti sobě mění svoji polohu, podobně jako, když uvolníte dvě stlačené pružiny, a rozšiřují se do volného prostoru, resp. neprostoru. Tak vzniká prostor v místě, kde nebyl. Tuto situaci nastíním na příkladech:
Obr. 1: Působení buněk prostoru proti sobě a následná expanze
Na Obr. 1 můžete vidět, jakým způsobem proti sobě působí prostorové buňky - protože na sebe působí stejně, nemůže jedna odtlačit druhou, takže se obě roztahují směrem do neprostoru. Působení tohoto rozpínání na těleso můžete vidět na Obr. 2. Pro usnadnění bude toto těleso jednolité - není složeno z částic - v celém objemu je stejně husté a leží ve středu vesmíru.
Obr. 2: Působení rozpínání prostoru na těleso
Protože je těleso ve středu vesmíru, působí na něj stejná síla ve všech směrech. Těleso stojí na místě. Zásadním faktem je, že rychlost rozpínání prostoru je omezená, tím pádem je ve směru rozpínání kladem odpor, o který se může prostorová buňka "zapírat" a tím působí i na těleso. Nedojde tak k prostému "vystřelení pružiny". K tomu, jak je v mém modelu pojata gravitace vám poslouží následující Obr. 3, kdy jsou na přímce dvě tělesa. Pro zjednodušení uvažuji pouze jednorozměrný prostor.
Obr. 3: Dvě tělesa
Vzhledem k tomu, že mezi tělesy je menší prostor, než který je mezi tělesy a okrajem vesmíru, působí rozpínání prostoru na tělesa směrem k sobě. Tím se můj model liší od stávajících - tělesa se vzájemně nepřitahují, nýbrž jsou k sobě přitlačována. Protože reálná tělesa nejsou stejně hustá, mají vlastně prostor i v sobě sama, lze u nich definovat schopnost ovlivnitelnosti tlakem prostoru. Ve více rozměrném prostoru je toto působení již složitější a je třeba uvažovat i úhel působení.
Obr. 4: Dvě tělesa 2D
Jak je vyznačeno červeně, vzájemné přitahování, resp. přitlačování, těles k sobě se odvíjí od prostoru, který je mezi nimi, tedy na jejich velikostech. Dále pak na hustotě obou těles. Zdánlivě stejně platí, že těžší těleso přitahuje menší, neboť velké těleso "stíní" malému vetší sektor prostoru, jež by na něj působil. Šipkami je tak znázorněna síla, která brání v pohybu velkého tělesa k menšímu (modrá) a která brání malému tělesu k většímu (zelená). Protože malé těleso stíní menší sektor prostoru (zelená), působí tak na větší těleso rozpínající se buňky prostoru z více směrů. V případě, že je situace znázorněna ve středu vesmíru, je okraj vesmíru stejně vzdálen ve všech směrech a síla působení je stejná. Síly působící proti sobě se prakticky vyruší a těleso zůstává na místě. V důsledku toho, že jsou v této situaci tělesa dvě a stíní si, ve směru prostoru mezi nimi na tělesa působí menší síla, a proto jsou tlačena k sobě.
Důsledky:
- tělesa na okrajích vesmíru jsou vypuzována směrem ven
- v místech, kde je vyšší hustota buněk prostoru je větší gravitace - větší tlak prostoru
- na hustá tělesa lépe působí tlak prostoru